Média

Reportáž z muzikoterapie a bubnování v palmovém skleníku na 34. festivalu Prix Bohemia Radio začíná v čase 0:12 minut. https://prixbohemia.rozhlas.cz/festivalove-minuty-den-posledni-6945890

Rozhovor s Lubomírem Holzerem z 34. mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio 2018.
Lubomír Holzer, přední český muzikoterapeut, speciální pedagog, muzikant, umělec, učitel, ale především muž, ze kterého vyzařuje neuvěřitelný optimismus, klid a zároveň neutuchající energie. V rámci festivalu Prix Bohemia Radio proběhl pod jeho vedením kurz muzikoterapie, bubnování ve skleníku, otevřený pro všechny.
Muzikoterapie je léčebný proces, na který se dá nahlížet z více pohledů. Který je ten váš?
Přístupů v muzikoterapii je celá řada a určitá část z nich spočívá v přístupu psychoterapeutickém. Muzikoterapie ale není psychoterapie, jak si mnoho lidí myslí. Ti, kteří přicházejí právě z oblasti psychologie a psychoterapie, a mají vztah k hudbě, tak nějakým způsobem spojují psychoterapii s hudebními prvky a vytvářejí své koncepty.

Fotoreportáž z festivalového bubnování na 34. mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. https://prixbohemia.rozhlas.cz/rytmus-je-cloveku-vrozen-tepem-srdce-fotoreportaz-z-festivaloveho-bubnovani-s-7003427

Rozhovor Lubomíra Holzera s Janem Kovaříkem v pořadu Dobré ráno s Dvojkou byl vysílán 22. 3. 2018 od 7:00 do 7:30 a začíná hned po zprávách a první písni. http://www.rozhlas.cz/zaznamy/dvojka/#/2018-03-22/7

Rozhovor s Lubomírem Holzerem, který vyšel v časopise ReGeNeRaCe 2/2018. [wpdm_package id=’3182′]

U hudebních publicistů jsem narazil na dojmy, že prvotní impuls k této hudbě musel přijít z nějakého traumatu v dětství. Setkávám se také s názory, že tito lidé mají problémy se sociálním vyjádřením a obecně problémy s osobností. Z osobní zkušenosti se to ale až na výjimky nepotvrdilo… Můžeme zmíněné dojmy i názory vnímat coby ozvěnu psychoanalýzy S. Freuda a jeho následovníků,

Co lidi vůbec vede k tomuto druhu hudby? Já jsem například k určitým kapelám jako Sepultura a Death dospěl ke konci základní školy z rebelie a také fascinací extrémem, který byl v době, kdy většina spolužáků poslouchala Guano Apes a Lennyho Kravitze, radikální. Zájem se prohluboval, když jsem v pubertě nedobrovolně opustil Českou republiku a nějak jsem se s touto hudbou …

Hudební psychologie 9 – Extrémní metal – část první Číst dále »

Vliv rodičů je na mladého posluchače zásadní během celého dospívání, až do puberty mezi třináctým a sedmnáctým rokem, kdy je věk vnímání nejintenzivnější. Vliv rodiče by měl být střídmý a pouze upozorňovat na výborné umělce nebo vyvolat přirozenou chuť hrát na hudební nástroj. Zažil jsem však i několik extrémů, včetně otce a mladého syna, kteří …

Hudební psychologie 8 – Vliv rodičů Číst dále »

Nyní v období letních festivalů si fanoušci vedle svých oblíbenců, nenechají ujít možnost se překvapit i něčím, co si nestihli naposlouchat předem. Nabídka je proto obrovská a posluchač má možnost si vybírat, ať už při posleších doma, tak i na festivalu. Jak probíhá proces seznamování? Letní festivaly můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. Festivaly žánrově vyhraněné …

Hudební psychologie 7 – Seznámení a doporučení Číst dále »

Určitě nejsem jediný, kdo se domnívá, že se fanoušci přepnou do jiného režimu, když přijdou na koncert. Skutečně člověka prostředí, dav a hudba přepnou do stavu, kdy je rázem divočejší a mnohdy se nekontroluje? Na druhou stranu, někteří jsou rázem ohleduplní a myslí na druhé. Už C. G. Jung přinesl fenomén kolektivního nevědomí, R. Sheldrake …

Hudební psychologie 6 – Chování na koncertě Číst dále »

Scroll to Top