U hudebních publicistů jsem narazil na dojmy, že prvotní impuls k této hudbě musel přijít z nějakého traumatu v dětství. Setkávám se také s názory, že tito lidé mají problémy se sociálním vyjádřením a obecně problémy s osobností. Z osobní zkušenosti se to ale až na výjimky nepotvrdilo… Můžeme zmíněné dojmy i názory vnímat coby ozvěnu psychoanalýzy S. Freuda a jeho následovníků,
Články Muzikus
Co lidi vůbec vede k tomuto druhu hudby? Já jsem například k určitým kapelám jako Sepultura a Death dospěl ke konci základní školy z rebelie a také fascinací extrémem, který byl v době, kdy většina spolužáků poslouchala Guano Apes a Lennyho Kravitze, radikální. Zájem se prohluboval, když jsem v pubertě nedobrovolně opustil Českou republiku a nějak jsem se s touto hudbou …
Hudební psychologie 9 – Extrémní metal – část první Číst dále »
Vliv rodičů je na mladého posluchače zásadní během celého dospívání, až do puberty mezi třináctým a sedmnáctým rokem, kdy je věk vnímání nejintenzivnější. Vliv rodiče by měl být střídmý a pouze upozorňovat na výborné umělce nebo vyvolat přirozenou chuť hrát na hudební nástroj. Zažil jsem však i několik extrémů, včetně otce a mladého syna, kteří …
Nyní v období letních festivalů si fanoušci vedle svých oblíbenců, nenechají ujít možnost se překvapit i něčím, co si nestihli naposlouchat předem. Nabídka je proto obrovská a posluchač má možnost si vybírat, ať už při posleších doma, tak i na festivalu. Jak probíhá proces seznamování? Letní festivaly můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. Festivaly žánrově vyhraněné …
Určitě nejsem jediný, kdo se domnívá, že se fanoušci přepnou do jiného režimu, když přijdou na koncert. Skutečně člověka prostředí, dav a hudba přepnou do stavu, kdy je rázem divočejší a mnohdy se nekontroluje? Na druhou stranu, někteří jsou rázem ohleduplní a myslí na druhé. Už C. G. Jung přinesl fenomén kolektivního nevědomí, R. Sheldrake …
Co se děje v našem mozku když posloucháme hudbu, která se nám nesmírně líbí? Poslech hudby je komplexní činnost, na které se podílí celá řada mozkových oblastí. Velice zjednodušeně můžeme říci, že na vnímání hudby se specializuje pravá mozková hemisféra a na vnímání řeči levá. Do vnímání je vždy zapojena senzorická i motorická kůra. Aktivuje se …
Hudebník má schopnost zasáhnout svou muzikou obrovský počet lidí, ale pro některé se stane přímo posvátným. Mnozí známí muzikanti tak spatra zmiňují své vzory, situace kdy je poznali a jaký na ně mají vliv po celý život. Vznikají tak unikátní dvojice, které se nejlépe prezentují v rámci shock rocku: Alice Cooper – Rob Zombie (zde je …
Když se podíváme blíže na jednu z předních výsad „shock rocku“ (SR), masky a make-up mají v rockové hudbě po desítky let významnou roli. Fungují jako úderný marketing, mnohdy náhrada za slabší muzikantství, ale také jako hluboké vyjádření osobnosti jeho nositele (od touhy po slávě, až po domácí násilí).
V dnešní době je nutné koncertovat víc, než kdy jindy, aby se kapela aspoň nějak uživila. Na druhou stranu, muzikanti tak jsou pod obrovským tlakem, aby zahráli na co nejvíce místech, předvedli nadstandardní výkony a v neposlední řadě tím navíc trpí jejich rodiny. Co takový člověk prožívá?
Zdánlivě očividná témata, pohledem hudebního psychologa Lubomíra Holzera. Vážení čtenáři, v rámci našeho nového seriálu „Hudební psychologie“ bychom vám rádi nabídli pohled na zdánlivě běžná témata hudebního světa, tak trochu jinak. Chování jedinců na festivalech, hudební sentiment, personální změny v kapele nebo image bereme jako samozřejmost, ale pod drobnohledem psychologa, bývá podstata problému mnohem hlubší. …